Povaha shiby

30. prosince 2006 v 10:23 | Niky
Povaha Shiby
Šiba je zřejmě nejstarší ze šesti příbuzných japonských plemen psů, nazývaných souhrnně "Nippon-inu", z nichž akita je největší a šiba nejmenší.
Stejně jako ostatní Nippon-inu byla šiba chována pro lov. Jméno shiba-inu volně přeloženo znamená "malý pes z lesa plného křoví" a ukazuje na výbornou použitelnost tohoto plemene pro lov pernaté drobné zvěře v hustém porostu. Šiba byla často používána i k lovu velké zvěře jako prasat, jelenů a medvědů.
Po roce 1854 byli do země importováni i západní psi , kterými byla velká část japonských psů překřížena. Nippon-inu byli zachráněni jen díky odvážnému rozhodnutí japonského ministerstva vzdělání, které prohlásilo tato původní plemena za národní památku a z jejich čistého chovu udělalo otázku cti japonského národa.
V dnešním Japonsku je šiba velmi populární. V této zemi nemají milovníci psů mnoho místa pro držení svých zvířat, a proto velmi často volí šibu.
Šiba je také hojně rozšířena na japonském venkově, kde dodnes plní svou úlohu pomocníka při lovu. Její pán jí ale příliš péče nevěnuje, i když si ji velmi cení.
Feny šiby jsou zvyklé vrhnout svá štěňata bez pomoci v temných koutech kůlen, v dírách pod podlahou, nebo i v noře ve sněhu. Feny musí kojit svá štěňata do věku minimálně šesti týdnů. Pak jsou štěňata již natolik pohyblivá, aby si mohla potravu již shánět sama. Majitelé své psy krmí převážně odpadky z kuchyně a i těch je velice málo. Shiby si velmi obratně dokáží potravu obstarat sami. Uloví jakoukoliv bílkovinnou kořist- ptáky, myši, žáby - a okamžitě ji bez rozmýšlení pozřou. Snědí i stravitelnou rostlinou potravu - brambory, zeleninu, ovoce, i sladké pupeny.
Shiba je vrozený individualista.Ponechává si mnoho ze svých vlastností, je to neohrožený samuraj, který spoléhá jen sám na sebe a není ochoten se někomu podřídit. Já a moje- hlavní krédo shiby.
Je velmi čistotná a pořádná. Věcí zničí minimum a velmi brzy si osvojí byt jako svůj pelíšek a snaží se ho neznečistit. Takto čistotná se snaží být již štěňata od dvou až tří týdnů. Snaží se dostat mimo svůj pelíšek a vykonat potřebu mimo něj. Ne vždy to ale stihnou včas. Obvykle za sebou nechávají cestičku, jak již nemohou čůrání udržet. Feny - matky se snaží uklízet všechny exkrementy po svých štěňatech mnohdy i několik měsíců.
Shiba má silně vyvinuté ochranné mechanismy a již ve stáří zhruba deseti dnů se malé shiby brání uchopení bleskurychlým přetočením na záda a nečekaně silným ječením. Zřejmě se tím snaží na kratičký okamžik zmást útočníka a zmizet z jeho dosahu. Lehká fena by útočníka zcela jistě nezdolala.
Povaha shiby je velmi svérázná a vše co shiba dělá směřuje jen ke svému prospěchu. Miluje svého pána, ale po celý svůj život mu dokazuje, že ho až tak dalece ke svému životu nepotřebuje. Je velmi inteligentní a bystrá a velmi rychle pochopí, co se od ní žádá. Poslechne ale jen v tom případě, pokud z toho vidí nějaký svůj prospěch, nebo aby se vyhnula zbytečným problémům. Pokud je ale přesvědčena o tom, že to, co provádí, je správné, nepomohou žádné tresty a udělá vše pro to, aby pánův příkaz nesplnila. Shiba má obrovskou škálu zvukových projevů a umí vyvinout mnoho grimas. Pro každou příležitost jiný škleb. Svalí se přitom ještě na záda a postižený majitel většinou neudrží vážnou tvář a provinilec ujde svému zaslouženému trestu. Trestání shiby se ve většině případů mine účinkem a trest bere jako svou momentální prohru. Po malé chvíli již zase pokračuje v tom, za co jste ji potrestali.
Shiba nesnáší jiné psy i příslušníky svého plemene. Je velmi teritoriální a ani vztah matka-dcera nevydrží příliš dlouho. Dokonce ani se svými potomky si nelehne tak, aby se jejich těla dotýkala. Lépe se udrží vztah mezi psem a fenou, ale i oni mezi sebou bojují o výsostné postavení. Tyto konflikty ale nejsou nikdy tak vážné, jako když k nim dojde mezi dvěma fenami.
Shiby méně útočí na stejně velká nebo menší plemena. Jsou přesvědčeny, že takto malý souoeř jich není hoden. O to více ale útočí na plemena velká. Mají pocit, že tito psi vrhají velký stín na jejich svět, a proto je touží zlikvidovat. Výsledek tohoto střetu je bohužel předem jasný. Nejbolestivěji se o tom přesvědčili majitelé akit, které si shiby pořídily jako roztomilé miniatury majestátních akit a umístili je do jednoho kotce. Po čase již shiby v kotcích nebyli.
Shiba naprosto nerespektuje soukromí druhého psa a často dobromyslné zavrčení bere jako sprostou agresi. Jedná tak i v případě, že za sebou nemá svého pána, který by ji zachránil.
Na druhou stranu je ale shiba veselý taškář, který nezkazí žádnou legraci. Je velmi zvědavá a pokud má možnost, dokáže sedět celé hodiny za oknem a pozorovat dění venku. Doma je velmi pořádná a čistotná. V kotci může žít také, ale tady nevyniknou její povahové přednosti. Je to ideální pes do městských bytů, protože štěká jen minimálně.
Pokud by se majitel přeci jenom rozhodl umístit shibu do venkovního příbytku, musí myslet při jeho budování na schopnosti, které shiba má. Obratně loví, skáče a šplhá do výšky a kvůli krtkovi je schopna zdevastovat půlku zahrady. Dokáže se podhrabat pod plotem, anebo vylézt kvůli kořisti na složitou bariéru. Objeví-li shiba ve svém revíru škůdce - myš, potkana - dokáže na svou kořist hodiny čekat, aby ho ulovila.
Povaha shib je smíšeninou povah špice, teriéra a kočky- jako špic je příchylná k lidem, jakoby teriérská tvrdost, umíněnost a pracovitost a kočičí čistota a hbitost při lovu.
První věcí na kterou by se měl budoucí majitel zaměřit je určitě chovatel a z jakého prostředí štěně pochází. Největší problém v chovu shib je zcela určitě jejich individualita. Pokud štěňata nejsou již od útlého věku navyklá na tělesný kontakt s člověkem, převládne u nich přirozený odpor dotýkat se někoho jiného a nový majitel již s takovýmto štěnětem mnoho neudělá. Sice se svého pána bát nebude, ale bude se důsledně vyhýbat pohlazení a na vodítko se nechá připnout jen velmi neochotně.
Někteří psi jsou příliš dominantní a potřebují pevnou ruku. Takovému pánovi bude výborným partnerem. V opačném případě, tj. slabému pánovi, bude pánem domácnosti pes a svého pána bude sužovat svou neposlušností a v horších případech i agresivitou.
U shiby je tedy více než důležité znát rodiče a dobře se seznámit s prostředím, ze kterého štěně pochází. Rozhodně se tady nevyplatí ušetřit peníze nákupem jedince bez PP. Je velmi pravděpodobné, že jeden z rodičů nebyl zařazen do chovu právě pro svou problematickou povahu, která je obvykle silně dědičná. Podmínky pro zařazení do chovu nejsou u shib nijak drastické a největší důraz se klade právě na bezproblémovou a přátelskou povahu. Koupit si shibu s PP je určitě rozhodnutí, kterého nebudete litovat.
Shiby mají vynikající orientační smysl a v terénu, který již jednou prošly, odbíhají od majitele na velkou vzdálenost. Pokud tedy půjdete se shibou na procházku, smiřte se s tím, že půjdete sami. Svého psa uvidíte, jak prchá v okamžiku, kdy jste ho pustili z vodítka, a pak jak se po dlouhé době vrací, když jste se vydali na zpáteční cestu. Pouze v místech kde to dobře nezná, se drží na dohled od vás. V naší přírodě hrozí shibě mnoho nebezpečí- myslivci, kteří by si ji mohli spést s liškou, vlaky, auta, zlí lidé. Proto je shiba přímo předurčena k městskému životu a procházkám na vodítku. Ve městě není tolik lákadel, která by ji nutila přivolávat na sebe neštěstí.
Srst shiby je velice čistá a má jen velmi malý osobitý pach. Pokud je tedy shiba držena ve slušných podmínkách , nepotřebuje koupání. Mimo dobu línání je péče o srst prakticky zbytečná. V době línání se doporučuje vykoupat shibu několikrát po sobě v teplé vodě, a pak ještě za mokra uvolněnou srst důkladně vyčesat. Tím se výrazně urychlí výměna srsti. K udržení dobré kvality srsti stačí jen dobrá výživa bohatá na bílkoviny.
Shiba si bude výborně rozumět s takovým lidským partnerem a pánem, který je tolerantní a chce mít vedle sebe milého a veselého společníka s velkou individualitou a nezávislostí., a který nebude chtít udělat ze shiby slepě poslouchající stvoření. Pak bude shiba spokojeným a milým společníkem. Člověk který je nervní, hlučný a panovačný bude ze soužití se shibou nešťastný. A shiba samozřejmě také.
Jako výbornými majiteli shib se ukázali děti od věku 12-13 let. Mají již dost rozumu, aby věděli, jak se psem zacházet. A zároveň mají ještě v sobě dost hravosti a porozumění pro hravost svého psího kamaráda. A jsou to často právě děti, které nezávislá shiba nejvíce respektuje.
Pokud tedy hledáte psího partnera, který vás bude milovat, doprovázet vás na turistických výpravách, hlídat váš dvorek před nezvanými návštěvníky, spát s vámi v posteli, hrát si s vašimi dětmi a nebude dokazovat lásku k vám věčným žadoněním o pohlazení, ale pouze poleháváním v místech kde se právě nacházíte, je shiba ideální partner právě pro vás.
Použité materiály - monografie SHIBA, autorka ing. Hana Petrusová.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama